V osmi letech jsem poznala studentku na výměnném pobytu. Jmenovala se Sarah Davis a asi po deseti minutách, kdy jsem s ní prohodila těch pár anglických frází, které jsem znala (nejspíš včetně head-and-shoulders-knees-and-toes-knees-and-toes!), jsem se rozhodla přejít na jazykovou základku a mít takových zážitků co možná nejvíc.
Na škole teď máme dost studentů z jiných zemích, a tak na svých komunikačních schopnostech mám pořád co vylepšovat. Nedávno jsme rozebírali nějakou báseň a kluk z Ukrajiny se přihlásil "Paní profesorko, co je to něha?"
Začala jsem se na něj smát "To jsou jemné dotyky, ale ne tolik sexuální, jako pečující, něhu v očích má ten, kdo se kouká na něco krásného a křehkého, a chce to vzít a chránit, ale bojí se toho dotknout." Rozzářil se a řekl "Rozumím!"
Zmlkla jsem a v duchu si oddychla. Od té doby chodím světem a přemýšlím, jak bych některé věci vysvětlila. A až teď některé začínám chápat.
Úžasný článek a klobouk dolů s tím, jak jsi něhu krásně popsala. Občas není od věci začít přemýšlet nad věcmi, které nám přijdou jako úplně jasné. Po troše zamyšlení v nich můžeme objevit něco úplně jiného.
OdpovědětVymazatděkuju:) ano, ano, občas se zamysletnad běžným, to dělá úplné zázraky :)
VymazatK tomu mě napadá, že by se ti mohlo líbit Naivní.Super. (Erlend Loe). Po přečtení jsem měla stejné tendence zamýšlet se nad popisem všeho kolem ...
OdpovědětVymazatA měla jsi na jazykové základce více takových možností? Já si pamatuju svůj první zážitek se zahraničními studenty moc dobře. Bylo nám 15, čerstvě na gymplu, pár lekcí francouzštiny za sebou ... co myslíš, že z nás vypadlo jako první, když jsme se na chodbě poprvé setkali s Frantíky? Takže po trapném "voulez-vous coucher avec moi" jsme se rozchechtali a zmizeli ... jak úžasné to tehdy bylo :D :D
já tohle říkám Frantíkům doteď :)) ani moc ne, ale stihla jsem se zamilovat do Hanryho, který mi zpíval Pretty woman, bylo mi tak dvanáct :) a dík za tip na knihu :)
Vymazat