úterý 24. června 2014

ztráty & nálezy

Kdysi mi jeden starej úchyl řekl, že to, že mě někdo nemiluje tak, jak bych chtěla, neznamená, že mě nemiluje nejvíc, jak může. Výsledek, který jsem si z toho odnesla, je ten, že vždycky mě všichni strašně milujou, ale mně to není dost. Je to cesta, jak se nezbláznit...

Minulý týden jsem si dala celkem drama rozchod a myslela jsem, že umřu, ale pak přišla Bára a přinesla mi spousta jídla, časopis s článkem o orgasmech a vzala mě na procházku s její kamarádkou. Ta mi vyprávěla o tom, jak jí její ex nasral do pračky a vany, a já pochopila, že rozejít se bez posraný koupelny je radost! A najednou jsem byla zas šťastná. 



Někdy lidé mají potřebu probírat se mnou rizika života online, ale můžu říct, že napsat na blog, že jsem dostala kopačky v době MS ve fotbale, nebyl vůbec špatněj nápad. Lidi totiž nejsou svině. Většina lidí je zlatá, a tak jsem zjistila, že mám ty nejlepší přátele, jaké si jde jen přát.

Chtěla bych všem říct:
a) díky za podporu
b) díky za rozveselování
c) díky, že vás mám

a taky

a) lepší ztráty než v očích dráty
b) co tě nezabije, to tě sice přizabije, ale co není radost, to je zkušenost
c) na konci deště slz je duha (kterou vyblejete po rozchodovým večírku) a pak už jen slunce.


Myslete na to...;)

2 komentáře:

  1. Závěrečné rady si musím zapamatovat, je v nich cítit hluboká životní zkušenost :D

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...