Z rukou matek a babiček jsme zodpovědnost
předali anonymním profesionálům. Nespěcháme, aby nám nevystydlo, přihříváme v mikrovlnce.
„Uvařil jsem si něco rychlého“ neznamená minutku nebo těstoviny, ale zalití
polotovaru vodou z rychlovarné konvice… a pak ten druhý extrém, bio život,
proteiny, uhlohydráty, tabulky a detoxy.
Letošní číslo Labyrint Revue si za
téma zvolilo jídlo.
Smlsla jsem si!
V současné době snad nelze
nezaujmout postoj ke stravování a ať už si fotíme své mikroporce perfektně
aranžovaných pokrmů na Instagram, nebo si zalijeme polévku z pytlíku v rohu
kanceláře a nechceme nikoho při jejím srkání ani vidět, je to v důsledku společenských
tlaků, které poslední století vytvořilo.
Labyrint Revue poskytuje velké
množství uměleckých i teoretických textů od českých i zahraničních autorů,
které podávají celé spektrum pohledů na toto téma. Díky silné opoře v historických
i statistických datech často podávají odpovědi na otázky, které by člověka ani
nenapadlo si pokládat. Zároveň odkazují na tradice a kulturní různorodost i na
nejrozličnější funkce jídla a jeho původní psychosociální roli. To vše je
propojeno s výtvarným uměním, pojednáním o roli jídla ve filmu nebo i
lehce drsným komiksem.
Témata, která se v Labyrint Revue
objevila a nejvíc mne zaujala, bych shrnula jako:
- JÍDLO JAKO FIKCE
Několik příspěvků se zabývá tím, jak se vlastně
jídlo tématem stalo. Jak se stalo námětem. A proč nás tolik baví. Hned v Editorialu
je nakousnuta otázka, jak která média jídlo prezentují. Je rozdíl mezi recepty
pro každého, které nalezneme v deníku, a magickou pohádkou stojící
nestravitelnou cenu, jaké jsou servírovány na stránkách módních magazínů.
Michael Pollan se ve své eseji zaměřuje na
popularitu pořadů o vaření, kuchaře představuje jako mistra zapomenutého umění
a osvětluje, proč průměrný člověk stráví vařením denně asi o 50% méně času, než
sledováním pořadů o tom, jak vaří ostatní.
Blanka Činátlová pak zachází ještě dál a ukazuje
genetickou podobnost příběhu a jídla. Polykání, trávení, vylučování. Úvod, stať
a závěr. Přeměny téhož a střety starého s novým, změny rytmů, vedoucí k potěšení
těla i mysli.
- SOCIÁLNÍ FUNKCE
„James
Boswell v r. 1773 napsal, že žádné zvíře není kuchařem.“ Protože ještě neznal pejska a kočičku, vycházel
z předpokladu, že právě naše krátká střeva preferující zpracované maso a
vyvinuté mozky schopné dedukce nás učinily tím, čím jsme – donutily nás
používat oheň a popostrčily nás tak k prvnímu kroku směrem k civilizaci.
Ovšem civilizace s sebou přinesla i dělbu
práce a tuto roli přidělila opečovávané ženě. Když žena přestala mít z čeho
vařit, nastoupila do práce a protrhla díru v trhu – vytvořila příležitost
pro firmy s jídly hotovým i polohotovým, ve fólii, v pytlíku, za pět
minut, přidejte jen domácí koncentrovanou lásku.
Nevíme, zda bylo dřív vaření potupné, a proto ho zastávala
žena, nebo jestli ho zastávala žena, a proto se stalo nemužným, ale tento
společenský postoj způsobil dnešní silnou závislost nejen na předem připravené
stravě, ale často i na fast foodech. A kdo dá vašim dětem u Mca pohlavek, že u
jídla se nežvaní? Naučí ho puberťák u kasy poprosit o ubrousek navíc? A
vychovávat je tedy budete kdy?
- ZDRAVÍ
Příspěvky Roberta Albrittona a Lydie Zepedové
přinášejí mnoho nepříjemných faktů o důsledcích nesprávného stravování…
-2012 (WHO) poprvé nadměrná konzumace jídla vedoucí k obezitě zabila
3x více lidí než hlad a podvýživa
-V roce 1970 jsme denně přijímali v průměru 2234 kcal na
osobu. Do roku 2003 průměrný denní příjem kalorií o 500 na 2757. Kalorií
přibylo hlavně vlivem zvýšené konzumace tuků a olejů, obilnin, cukrů a
sladidel.
-Během 2. světové války byla Coca-Cola Company vyňata z přídělového
systému cukru.
-Počet dětí s nadváhou se ve Spojených státech od roku 1980
ztrojnásobil.
-V letech 1997-2004 vzrostl počet nemocných cukrovkou ve Spojených
státech o 41 %.
-Odhaduje se, že v USA se cukrovka vyvine u třetiny dětí
narozených v roce 2000.
-Nedávné testy ukazují, že cukr může být návykový.
-Kojenec krmený z lahví konzumuje v prvních osmi měsících
života o 30 000 kalorií navíc oproti kojenému dítěti. Takové množství
odpovídá 120 tabulkám čokolády průměrné velikosti.
… mnohem zajímavější jsou však důvody, které k takovému
stravování vedly. Oba články velice doporučuji.
- PARADOXNÍ HLAD
Tento pojem
Václava Hájka označuje stav, kdy většina lidí
zde z tradičních důvodů hladovět nemusí (tedy mohou si zajistit dostatek
stravy), ale hladoví se z důvodů nových, tedy především v důsledku budování
takzvané individuální identity. V tradičním
významu bychom měli mluvit o hladu po něčem. Dnes však jde o hlad od něčeho, o
odstranění přebytku, nikoliv o naplňování nedostatku. Hlad je dnes opatřením v pravém
slova smyslu dietním, je redukcí, úzkostí. Horror vacui se proměnil ve strach z plnosti
či přeplněnosti (třeba i informacemi).
Jeho příspěvek zaujal hlavně svou myšlenkou o
novodobé ideologii, která díky tomu, že není diktována konkrétní vnější
autoritou, vyvolává dojem, že je naší svobodnou vůlí: Hladovíme prý proto, že „my sami“ chceme žít zdravě, vypadat přitažlivě…
A chceme?
Vedle teoretických statí mě nadchly i mnohé texty
umělecké, ten úvodní od Markéty Pilátové jsem musela přerušit několika
svačinkami, abych smyslnost Brazílie vůbec ustála s neposlintaným tričkem.Nabokovův dosud nepublikovaný román Ada překvapí
magičností a Petryho Panic Marino námětem, který nás satirickým tónem usadí k prostřené
tabuli kanibala. Poučením mého života pak bylo seznámení s ruským příslovím
v textu P. Vajľa a A. Genise:
„Čaj
není vodka, moc ho nevypiješ.“
Labyrint Revue na téma jídlo bych doporučila všem,
ale hlavně vyhladovělým dostudovaným, kteří tak jako já dlouho marně hledali
časopis, ve kterém vedle zajímavé grafiky jsou jak články s novými informacemi, tak i umělecká dílka na zkrácení front a cest.
A jéje, Blanka Činátlová, připadám si zas jak na gymplu :-/
OdpovědětVymazatTě učila?
VymazatNo jo, i její bývalý manžel... Trochu mi znechutila čtení.
VymazatA to i chápu...podávala to šíleně odborně:/ ta esej byla taková zevrubná komparistika a musím říct, že co jsem neznala, tam jsem se nechytla...silný kafe i na VŠ takoví lidi, natož na střední :)
VymazatZrovna se cpu zmrzlinou a zajídám ji brambůrkama. Vím, že mi z toho bude brzo špatně, ale před hodinou mi můj Muž odletěl zpět domů a já ho budu následovat až za měsíc a půl, tak je třeba uspokojit hlad emocionální.
OdpovědětVymazatČímž chci jako říct, že mě to zaujalo! Dá se to pořídit celoročně? Nebo mám někoho zaúkolovat, aby mi jeden kousek ulovil?
Chudáčku! vím jak ti je, jsem doma v karanténě, tak jsem emočně hladovááá:)))
VymazatPopravdě nevím, jestli dělají nějaký dotisk nebo jestli to je jen do vyprodání... ale já to mám přes Martinus. http://www.martinus.cz/?uItem=166616
Já jsem z tý fotky dostal chuť podívat se na Pulp Fiction.
OdpovědětVymazatJá koukala nedávno ve škole při filmové noci :) musím říct, že mě to pořád stejně bavilo...
Vymazat