pátek 17. ledna 2014

učitelka čitelná, ale studentka bez studu

Někdy se uklidňuju, když vidím ty šílence, co učím, že my jsme byli stejní.
Pravda je, že pořád stejní jsme, ba jsme dokonce horší.

Včera za mnou přišla studentka, že potřebuje pustit k doktorce, aby jí napsala prášky, že je musí od zítra brát. Několikrát za odpoledne se mi ta myšlenka vrátila a pokaždé jsem kroutila hlavou. Najednou mi tak blesklo hlavou, že by maturovala ve čtvrtém měsíci těhotenství. Bylo by to na ní už vidět? Na mně je všechno poznat po hodině.... a najednou bum, prásk, asociace...a hádejte, kdo nemá prášky? S tím rozdílem, že moje doktorka je sto kilometrů od Prahy.

Dneska jsem byla na školení. Mám velice spořádanou a organizovanou kolegyni a musím říct, že kdyby nebyla od začátku své učitelské kariéry se mnou v kabinetu, byla by jistě o hodně informací bohatší a hodně sarkasmu chudší. Každý kurz, který společně absolvujeme, je kombinací opulentní hostiny a vrstvení vtipů na všechno a všechny kolem. Tentokrát bylo školení opravdový propadák. Přednášející byl hééérec, co miloval svůj hlas, obsah byl asi tak o tři kroky pozadu za tím, co jsme věděly už před školením, a ostatní účastníci byli učiněné panoptikum s vlastnostmi karikatur učitelů.

Celou dobu jsme tam pracovali na něčem, co nám nedávalo smysl, pak se teda ukázalo, že i když je to na nic, můžeme si to z interaktivní tabule stáhnout a poslat na mail. Na naší poznámku na téma absence interaktivní tabule, jsme vymyslely, že si můžeme obrázek nakreslit křídou na tabuli, vyfotit a poslat. geniální, vskutku...a praktické! Kolegyně bezútěšnost situace jen hypovala výrokem, že i s obyčejnou tabulí můžeme zažít interaktivní výuku, a to například, když křída dojde a my pro ni někoho pošleme. 

Na připomínku, že v myšlenkových mapách by neměla být slova, ale obrázky, jsme s vážnou tváří přikyvovaly, že přesně tahle metoda bude na vyučování jazyků na naší střední škole ta optimální. Vrchol sabotáže nastal, když jsme se nějakým didaktickým omylem dostali k určování kauzuality v příběhu Červené karkulky a měli jsme vysvětlit, proč maminka poslala Karkulku samotnou.
"Karkulka je rozmazlený jedináček a já ovuluji právě dnes! Pošleme ji ven"
"Jedná se o matčinu tchýni"
"Matka ví, že je v lese vlk, menstruuje a bojí se, že ji vyčenichá jak žralok podle krve..."

Stejně jako všechna pedagogická školení, i toto trvalo o půl hodiny déle, protože se zvrhlo v debatu, jak těžké má učitel podmínky, a možná tam všichni sedí dodnes, těžko říct, protože po tom, co se nějakej jouda přihlásil, aby se zeptal (přednášejícího herce, který nikdy neučil), jak má myšlenkovou mapu studentům známkovat, zakňučela jsem v tónině podsvinčete na porážce a jedním pohybem sbalila všechny své věci, zakopla židli ke stěně a neslušně odešla mumlajíc něco o daleké cestě.

5 komentářů:

  1. Já ti ta školení závidím! :D Jestli si na všech užiješ tolik srandy, tak to za ten čas stojí ... víš, jak dlouho budeš díky smíchu žít?! :D
    Interaktivní tabule a její absence mě pobavila a vybavila jsem si přednášku, kterou jsme měli my, budoucí učitelé, ve škole. Zástupkyně Oxford University Press nám vyprávěla, jak je super, že to oup teď nabízí tolik aplikací na všech těch iPadech,iPodech, tabletech (vůbec nevím, co je co, tak se když tak omluvuju za nesprávné informace) a dalších smart věcech a kolik si toho můžeme stáhnout, a tak. Tak jsme jen koukali a poslouchali, a pak jsem po přednášce vítězoslavně pronesla, že už konečně vím, co znamená to App (jsem si to dřív spojovala s Applem). A ostatní se bavili tím, jak si někdo vůbec může myslet, že by studenti filosofické fakulty měli peníze na to, aby vlastnili něco lepšího než laptop ... hm, teď už mi to nezní tak vtipně jako ve škole :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :)) ne, mně to vtipný přijde, protože přesně vím, o čem mluvíš... ono hlavně nejzásadnější problém je, že se vymyslela spousta vychytávek, co se dá takhle dělat, ale zatím na to mají peníze jen základky, které mají hodně dětí, a výsledek je, že děti, co z nich přichází na střední, umí skvěle s elektronikou, ale v hlavě mají průvan... třeba se to dlouhodobě nějak usadí a k něčemu tohle bude, ale zatím v tom moc smyslu nevidím. Na myšlenkový mapy jsem chtěla jít, protože jsem hledala nějaký způsob, jak studentům zjednodušit učení...něco mě během toho kurzu napadlo, tak to zas marný nebylo, ale to spíš díky tomu, že jsem se v duchu hádala s tím, co tam bylo řečeno...

      Vymazat
  2. Známkování myšlenkových map je výborný :) (myšleno ironicky, vlastně je to spíš smutný - ona to myslela vážně). A pedagogické karikatury - jak to chápu; možná má člověk podvědomý strach, aby nedopadl podobně, tak se tím baví. Jinak ale (ted´ se musím snažit, aby to nevyznělo nějak blbě) - na ty věci od Oxfordu není potřeba interaktivní tabule, stačí počítač a dataprojektor ve třídě - a ty můžou mít i střední školy. Já jsem si myslela, že je to normální, že je máme, pak jsem zjistila, že je to i mezi pražskými gymply luxus. A to jsme státní škola, nijak extra bohatá. Tlačit na vedení prostě. Já vím, ono se to řekne, ale fakt si myslím, že prostě kdyby chtěli, mnohé jde. ... Přestanu mudrovat :). Pěkný článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ahoj, s tím strachem z toho, že dopadnu podobně - to je úplně přesný. Fakt se toho bojím. Jinak naše škola má dvě dobře vybavené učebny, mojí výhodou je, že je skoro nikdo nepoužívá, takže když se chci do něčeho pustit, tak není problém si to zařídit...
      Dělaly jsme si z toho srandu hlavně proto, že to posílání na mail viděl přednášející jako hlavní cíl...tak to byla trošku bezmoc, být na školení, které nepočítá s variantou oldschool...

      Vymazat
    2. Ještě poslední: myslela jsem si, že tu nechuť zapadnou a dát se semlít učitelským prostředím vyřeším tím, že budu ve škole jen na půl úvazku, když mám tu možnost kombinovat to s překlady - a ejhle, zjišťuji, že možná právě proto mi to "učitelství" ostatních vadí nějak víc. Je to strašný skleník, ta škola.

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...