prej kdybych chtěla něco udělat...

Dneska v práci jsem dostala takovou zajímavou informaci, jen nevím, jak s ní naložit, takže: 

"Můj synovec tě tady tuhle viděl. Teda viděl tě jen zezadu, ale říkal, že jsi taková pěkná, že to se pozná, tak se mě na tebe ptal a já mu o tobě všechno vyprávěla. A jak jsi mi volala, tak jsme o tobě zrovna mluvili, to on povídal, že to je jasný, že jak na tebe myslí, tak ty mi hned voláš, protože cítíš, že je se mnou. No ale on je takovej zálesák, přežití v přírodě, příprava na třetí světovou. Žije v lese a já mu říkala, že ty se beztak bojíš i mravence. Že se bojíš i mravenečka? To on měl totiž taky takovou holku, co jak viděla broučka, hned křičela. Ale mám ti jako vyřídit, že kdybys chtěla něco udělat, tak ti to udělá rád. Víš, třeba přibít nějakej hřebík nebo tak, tak on ti pomůže."

Problém je, že zrovna potřebuju přibít nějakej hřebík. No, není to osud? 

Ne, není. Ale vtipný to je, trošku.