apdejt /když se myšlenky odmítají spojit v celek/

Dospělost je definovaná jasně: placení si všech účtů a jedení zeleniny a polívek. Po roce placení si všech účtů jsem konečně dospělá, ale jen díky tomu, že už se mi všechno ostatní přejedlo.

Mám takový děsně spokojený období, jen se radši nikomu moc nesvěřuju, čím to je. Dnešní telefonní rozhovor s milomaminkou mě přesvědčil, že každý argument bude použit proti vám, a tak jen tiše pěstuju svoji radost v nuselském skleníčku...a sem tam si dám skleničku...

V neděli jsem byla na kurzu couchsurfingu a odnesla jsem si dva poznatky. 

a) spousta lidí to má tak, že chce brát, nic neriskovat a nic nevracet

b) Michelino "věřte bez důkazů."

Mám z toho docela jednoznačnej závěr, a to ten, že už znám odpověď na budoucnost. Cesta z comfort zone. Už vidím, jak doma mlžím, aby má rodina neumřela strachy. Už se taky vidím, jak nakonec někde v noci spím na nádraží nebo hledám hotel. Nicméně je už teď jasný, že začíná období reciprocity a nejistoty. Vztahů na dvě až tři noci. A námětů, v neposledním.