s kolegyní máme heslo "jestli to tam je, my to odtud dostanem"- tzn. že z těch našich třesoucích se maturantů dostaneme i to, o čem mnohdy neví. Někdy máme ale pocit, že tam "musí být aspoň něco" a ono to tam třeba není. Dneska jsme si byly jisté, že slečna ví, koho Maršál v Bílé nemoci symbolizuje. Toho diktátora. Ze země...která je hned vedle naší země....diktátor, jeden z nejznámějších...diktátor...spojila jsem ukazováček a prostředníček levé ruky a přiložila si ho jako knír, pravou rukou hladila svou patku. Ano, až tak. A ne, nic....a bylo i hůř a bylo i zoufale, ale bylo i skvěle. Když ta dvě největší paka, u kterých jsem strachy nespala, ptž jsem si byla skoro jistá, že nic nečetla, vyšvihla Kafku a Puškina tak, že jsem se dmula pýchou (i na sebe, že jsem udržela vážnou tvář a dost jsem je děsila v průběhu školního roku).
A jeden složil poslední zkoušku a nevěděl, kdy je vyhlášení, zeptal se "A co teď?" a já se na něj usmála a řekla "Teď je konec." a s poetikou mně vlastní a přihmouřenýma očima dodala "A taky začátek..."
Takže teď máš prázdniny?
OdpovědětVymazatne, teď odučím ještě třeťáky a druháky a za dva týdny mám prázdniny, ale to už je jak nic...
VymazatSe máš.
Vymazattak strávím to studiem na szz asi...co ty, půjdeš teď, nebo už je máš?
Vymazat