je to válka

Před pár dny jsem měla narozeniny. Od té doby jsem pořádně nespala. Člověk si nevážil těch dnů, kdy chodil do školy jako student a mohl něco zatáhnout nebo prospat...

Dneska ráno jsem se doplazila do 3.C. Můj geniální plán dát jim dopsat písemky nějak nevycházel. Nemohli pochopit, proč mají místo Čapka v testu Márqueze a Styrona. Jako obvykle- když studenti nechápou, já mám jasno. Doplazila jsem se do kabinetu vyměnit písemky, vrátila se, otevřela si okno a čuchala školní jídelnu (vždycky to smrdí stejně, proooč?). Místo obvyklého "ještě chvilkůůůů, tý jo, já to ještě nemám, minutkůůů" všichni po pikosekundě seděli v pozoru, písemku předstrčenou před sebe a jakože už chtěj tu novou kapitolu z literatury (zrovna oni!).

"Ták my se dneska pustíme do odrazu první světové války ve světové literatuře...tedá....pokud nikdo nemáte nějakou zajímavou historku z víkendu, o kterou byste se chtěl podělit..." TICHO. Néééé. "Dobře, takže...první světová válka...je ohraničena dvěma roky...to jsou? "1918." "1924" "1938" "1945" hlavou mi proběhlo, že to snad není možné, že teda strávím zbytek hodiny přednáškou z historie. "Eeee, ne 1914-1918. Začala atentátem na..." "Heydricha" (fuck this shit I'm gonna be a stripper...) "Fakt jste nikdo o víkendu nic nedělal? Byli jste venku?" "Ne, a co vy, byla jste u rodičů slavit narozky?" "Ne, já byla na Andělech" "Wow, to je super!!! A vyhrál Gott?"

Takže strana 110, Erich Maria Remarque....