Kdysi mi jeden starej úchyl řekl, že to, že mě někdo nemiluje tak, jak bych chtěla, neznamená, že mě nemiluje nejvíc, jak může. Výsledek, který jsem si z toho odnesla, je ten, že vždycky mě všichni strašně milujou, ale mně to není dost. Je to cesta, jak se nezbláznit...
Minulý týden jsem si dala celkem drama rozchod a myslela jsem, že umřu, ale pak přišla Bára a přinesla mi spousta jídla, časopis s článkem o orgasmech a vzala mě na procházku s její kamarádkou. Ta mi vyprávěla o tom, jak jí její ex nasral do pračky a vany, a já pochopila, že rozejít se bez posraný koupelny je radost! A najednou jsem byla zas šťastná.
Někdy lidé mají potřebu probírat se mnou rizika života online, ale můžu říct, že napsat na blog, že jsem dostala kopačky v době MS ve fotbale, nebyl vůbec špatněj nápad. Lidi totiž nejsou svině. Většina lidí je zlatá, a tak jsem zjistila, že mám ty nejlepší přátele, jaké si jde jen přát.
Chtěla bych všem říct:
a) díky za podporu
b) díky za rozveselování
c) díky, že vás mám
a taky
a) lepší ztráty než v očích dráty
b) co tě nezabije, to tě sice přizabije, ale co není radost, to je zkušenost
c) na konci deště slz je duha (kterou vyblejete po rozchodovým večírku) a pak už jen slunce.
Myslete na to...;)
Závěrečné rady si musím zapamatovat, je v nich cítit hluboká životní zkušenost :D
OdpovědětVymazatto si piš :))
VymazatJe fajn, že se na to díváte takto s nadhledem. Já bych to asi nedokázala. Nebo možná ano, ale víte jak to je. :) Já byla nervozní i z realizace nových oken, kterou jsme letos naplánovali. Jenže jak strašili zdražováním a tak, tak to na mě nějak padlo a byla jsem z toho fakt na nervy. Čest firmě Pramos, která nás tím provedla bez ztráty kytičky. :)
OdpovědětVymazat