Maturitní slohová práce z českého jazyka. Ta má byla někdy v březnu 2007, snídala jsem dva čokorohlíky z Nerudovky, na třetí stránce jsem měla pocit, že tu čtvrtou už zaboha nenapíšu, po dopsání jsem snědla pomeranč a od čtyř odpoledne jsem kontinuálně blila. Protože stres dělá s lidmi různé věci.
S koťaty taky nadělal nevídané. Ti nejlepší psali chyby, které by neudělali ani na základce, ti flákači konečně ukázali, k čemu se umí vybičovat, a já jsem ukázala sama sobě, že vládnu čarovnou mocí, protože jsem přečetla třikrát práce všech čtvrťáků a poprala jsem se s databází Cermatu.
Jako celej život cítím, že je to období, kdy bych měla jít si někam zaběhat a uvolnit napětí, nebo mě ten stres položí. Jako vždy to neudělám, ptž buď nemám čas, nebo jsem moc unavená. Ale cítím, že jsem neurotik, co má v oku tik. Nenávidím zodpovědnost. A Bůh ví, že jsem ty maturitní pracovní listy ještě neviděla...
Až vyrostu, chci umět nebrat si všechno tak osobně. Nezvracet po slohovce, neděsit se, jestli jsem nezapomněla vytisknout nějaký papír, neopravovat za týden něco, na co mám měsíc.
A aby toho nebylo málo, od čtvrtka budu mít na tři týdny doma máminy psice. Úuuuu.
Jo stres dokáže být pěkně nepříjemný. Taky mě dokáže vyvést z míry každá drobnost, takže tě naprosto chápu.
OdpovědětVymazatTřeba tě zrovna psice příjemně vyvedou ze stresu! :-)
OdpovědětVymazat