pátek 25. dubna 2014

koťátka rostou v kočky a kocoury

Tři týdny zpátky jsem řekla koťátkům "Tohle spolu budeme následujících 30 dnů řešit." Koťátka na mě hodila skeptická obočí a naznačila mi, že mám trochu ubrat. V kabinetě jsem si sedla, že si spočítám, kolik hodin nám společně zbývá...a fíha, bylo jich 6. Panika, panika. Dala jsem jim vše, co potřebují? Co budu dělat poslední hodinu? Dám jim nějaký rady do života? Mám jim říct, ať se ozvou? Mám jim dávat svý číslo, ať mají komu volat v záchvatech hysterie?

A pak jsem se v sobotu probudila s horečkou a bylo jasný, že přijdu i o ty poslední 3 hodiny, co jsme měli mít. Že tu poslední jsem si po dvou letech odučila minulou středu a poslední věc, co jsem s nimi řešila, byl piškot umístěný v samém středu podlahy. Piškot! Chápete?!


Je to zvláštní pocit. Všem svým blízkým bych řekla "Hele, buď v klidu, když se to nepodaří, nic se neděje, máš další pokus...", ale ke svým studentům mám úplně jiný postoj. Takový ten " zabiju, jestli se na to vykašleš.

Mám stejné nervy jako oni a jsem stejně překvapená, že už opouští školu. Asi bych se ani nechtěla dočkat bodu ve své kariéře, kdy mi to bude jedno. Přijde mi to jako to nejkrásnější - dostat z nich to nejlepší a poslat je do dalšího života. A pak je potkat a poslouchat historku o tom, jak jsem jim jednou málem našla taháka nebo jak je zklamalo, když jsem si pořídila jiný termohrnek.Smát se tomu, jako by to bylo dávno.

Lidi se mě často ptají: "Ty učíš? A baví tě to?"...a vy víte, že baví, koho by to nebavilo, ale hlavně naplňuje.

6 komentářů:

  1. Jo jo, je to zvláštní pocit. Odmaturoval jsem na gymplu, a za dva roky jsem na tom samém gymplu zkoušel u maturit informatiku. A najednou mi došlo, že učitel má mnohem víc důvodů se maturity bát. Jednak je to na studentovi, zda se učil a naučí, učitel už toho o svaťáku moc nezachrání. Jednak pokud student nebude umět, pokazí si to nanejvýš sám sobě - a navíc je tu pořád ještě možnost, že to zachrání učitel. Když nebude vědět učitel, nebo se blbě zeptá, nebo změní téma na něco, co student zná ještě míň, nezachrání to už nikdo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No prááávě! Maturita je zkouška, ve které se zjišťuje, jestli se umím dobře ptát. :))

      Vymazat
  2. Krásně napsaný, skoro by mě to dojalo, tyjo. Mám tenhle blog čím dál tím radši. : )

    OdpovědětVymazat
  3. Já když jsem maturovala, byli jsme první ročník státních maturit a měli jsme za třídní a češtinářku mladou učitelku. Když se s námi loučila, bylo to tedy její první loučení se se studenty a bylo to velmi dojemné. Ač říkala, že na ní pravděpodobně brzy zapomeneme, tak já na ni myslím poměrně často.

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímavý, tak trochu nahlédnout i za tu druhou (učitelskou) stranu... Člověk by řekl, že tu poslední zkoušku svých žáků až tak neřeší, přeci jen už to zažili milionkrát...

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...