pondělí 7. dubna 2014

Blog-blok

Když jsem končila svůj první blog, bylo to článkem, který začínal: už nemám čas psát o životě, teď ho chvíli žiju. Tohle bych už nikdy neudělala, protože jsem pochopila, že za všech okolností bychom se měli vzdávat co nejméně věcí. Takže chci psát pořád, i s rizikem, že teď nějak nemám co říct. 

Děje se tolik věcí, že nestíhám sedět a přemýšlet nad významem jednotlivých vět, zpráv, studentských překlepů nebo přeřeků. Běhám ze školy domů a tam trávím dlouhou dobu tím, že se snažím vypadat úplně přirozeně, až na to, že trvá tak 5 hodin týdně, abych zamaskovala pupínky, oholila vše, co mají dovolené jen muži a studentky filosofie a speciální pedagogiky (bez urážky, máte můj respekt a trochu i závist) a občas vykouzlila účes "jsem tak sexy, jako bych právě vylezla z postele"...a ten mi trvá zhruba tak dlouho jako průměrný spánek. 

Za dobu našeho rozkošného vztahu jsem přečetla nula nula nic. Teď si užívám Revue Labyrint, ale to zvládám jen díky tomu, že na esej mám šanci udělat si čas, na kapitolu ne. Začala jsem tak rozdílný životní styl, že se na váze objevilo číslo, které když prvně spatřila má matka ve čtyřiceti letech, začala mluvit o trénování skoku do rakve. Já chtěla trénovat přelézání zátaras na Nuseláku, ale nakonec jsem změnila stravování a pozor - opět dávám šanci běhu. A cvičím. A chodím do schodů. Nejím sladký.  ...stačilo by dodat "už nejsem učitelka" a došlo by ke kompletní proměně mé identity. 

Ale komu se to občas nestane. I když se snažím ničeho se nevzdávat a nechat si věci, které miluji, jsem jednoznačně v období, kdy jsem mnohem otevřenější narušit své obsese a sociální fóbie a objevovat svět prakticky, nikoliv v knihách. Myslím, že se to vše děje jen proto, že jsem se rozhodla nic letos neměnit...protože osud je vtipálek. A protože
 :.

7 komentářů:

  1. O paradoxní teorii změny ti asi nemusím říkat :) Přesně tohle mě na životě baví. Jak naprosto nepředvídatelný je. Člověk si něco usmyslí a život to zařídí jinak.
    Užívej, užívej :) Moc ti to přeju. Však on zas přijde čas, až budeš mít pocit, že je o čem psát.
    Říkali jsme si s kamarádem, že když je člověk naprosto spokojený a chtěl by veškerou tu radost vykřičet do světa, aby se pochlubil/podělil, tak najednou zjistí, že nemá, o čem by mluvil ... žádný stresy, depka, problémy, všechno je prostě růžové. A když události nejsou aspoň trochu šokující, člověk je moc nezaznamenává. Jen cítí, že je všechno super.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se k vám s kamarádem přidávám, taky mám pocit, že prostě najednou není o čem... a i když se cítím lehce frustrovaně po stránce pisatelské, je to pořád hodně super...:)

      Vymazat
  2. Já doufám, že čtenáři používají RSS, takže lezou na můj blog jen, když tam něco přibude. Nebo si to rovnou přečtou ve svojí čtečce a nelezou tam vůbec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu říkám vrcholná introverze :)) Radku, já RSS nemám, takže (sorry) lezu na tvůj blog. A ráda.

      Vymazat
    2. Jasně, ale dokud něco nenapíšu, lezeš zbytečně. BTW: pamatuji si, že existoval nějaký český blog JEN v RSS. Nemůžu ho ale zpětně dohledat.

      Vymazat
    3. no...upřímně řečeno, nemám tušení, jak RSS funguje...

      Vymazat
    4. Je to způsob, jak číst hodně různých blogů nebo jiných stránek, kde se objevují novinky. Každá taková stránka sama má takzvaný RSS zdroj, anglicky feed (Občas se to jmenuje taky Atom, ale z čtenářského hlediska je to buřt.). Několik feedů má i tvůj blog.

      Odkaz na ten zdroj si přidáš do RSS čtečky, což je buď program v počítači, funkce prohlížeče, nebo webová aplikace. Čtečka pak sama kontroluje, jestli na stránce (resp. ve zdroji.) něco přibylo.

      Když přibude upozorní tě. Většinou nemusíš ani lézt na tu stránku: Přečteš si to rovnou ve čtečce.

      Hodně webových čteček má sdílecí funkce -- když se ti nějaký článek líbí, můžeš ho přidat do zvláštního RSS zdroje, který může zase někdo odebírat. Takhle funguje záložka "Výstřižková služba" na mém blogu.

      Svoje RSS zdroje si můžeš vyexportovat ve zvláštním souboru a nahrát do jiné čtečky.

      Donedávna existovala super RSS čtečka od Googlu. Minulý rok ji ale zrušil. Sám jsem ještě nenašel stejně dobrou náhradu.

      Momentálně používám The Old Reader. Ten ale asi před třemi měsíci zavedl omezený maximální počet zdrojů. Když jich máš víc, začne být placený.

      Já jsem si tam přestěhoval zdroje z čtečky od Googlu. Bylo jich víc než maximum (327). Co zavedli limit, nechtějí mě nechat přidávat další. ještě jsem se nerozhodl, jestli jim poslat dva dolary, nebo se někam přestěhovat.

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...