vyhořívám, hořím!

Dneska jsme probírali Čapky. Když jsem diktovala "Adam stvořitel," slečna řekla "Já napsala Adam spořitel", a protože jsem unavená, pořád, jsem lehce rozesmatelná. A tak jsem jim vyprávěla, jak jsem si myslela, že Kerouacovo Na cestě je Nacistě a že je to příběh o mladém nacistovi, jak si kdysi u nás někdo na gymplu napsal do poznámek místo "Jáma a kyvadlo" "Já mám divadlo" a jak jsem já v diktátu v druhé třídě napsala místo "auto zajelo do vrat" "auto zajelo bobra".To vše se dozvěděla 3. A, protože patří mezi jednu ze tří tříd, které nemám chuť zabít.

U zbytku v poslední době uplatňuji relaxační dýchání a v myšlenkách se přenáším na pláž u šplouchajícího moře, abych jim nedala pár facek, když mi řeknou, že to, že jsem jim dala pětku, je pěkná blbost nebo abych nezačala plakat, když dnešní referát slečna celý četla, přestože číst neuměla. Než se dostala přes nadpis, myslela jsem, že je médium, co mi čte myšlenky:

"Bože. Bože. Bože na..." koktala. "...nebesích..." doplňovala jsem si v duchu.

"Němcová, Divá Bára."

...moře šumělo a na horizontu se objevila malá loďka. Kolíbala jsem ji v rytmu koktání.

Snad bude brzy lépe.