neni tyč jako teach

Byla jsem ve třeťáku na gymplu a už tehdy jsem měla svůj happy go lucky attitude. Vrcholem každého mého dne byla velká přestávka, kdy jsem si u naší milované paní bufetářky koupila dva ovocné zákusky od Gaighera (to je takovej píseckej Hájek, abyste pochopili :) ). Jednoho dne si tak stojím se svou sváčou na chodbě a rozhoduju se, jestli dám první jahodový nebo kiwi, když v tom přišla naše němčinářka dřív, odemkla učebnu, poslala nás dovnitř a mě poslala obratem se třídnicí do druhé skupiny.

Když jsem se vrátila zpět, dorty jsem tam neměla! Pohledem jsem zabíjela všechny třídní vtipálky. Když mi i Eva, která mě nesnášela, pohledem potvrdila, že zákusky zabavila němčinářka, čekala jsem, jaký trapný fórek z toho bude a modlila se, abych se nemusela dělit :). 

Nebyl z toho vtip, ale několik týdnů šikany, kdy mě každý týden v hodině zkoušela z toho, co jsem ten den jedla, a neustále poukazovala na to, že jím nezdravě a málo sportuji. Od svých 15 do dnešních 25 mám pořád svou stabilní váhu, která tedy není žádnej Elite model look, ale řekla bych, že cajk. Takže jsem měla pocit, že jí je do toho tak jakože nic, ale vzhledem k tomu, že známku jsem měla pořád stejně blbou, i přesto, že jsem svůj jídelníček uměla odříkat tam i zpět, došlo mi, že předmětem hodnocení je můj lajfstajl, ne němčina. Snažila jsem se ji neprovokovat, tak jsem ve škole přestala jíst. Jelikož jsem v té době nesnídala a s obědy v jídelně to u mě nebylo valný, byla jsem během dvou měsíců o 8 kilo lehčí. 

Výsledkem bylo moje přeřazení do jiné skupiny a to, že jsem si řekla, že by ve školách neměly být zamindrákované krávy, ale normální lidi. 

Tak jsem tam teď já. Tím jsem možná byla bývala mohla začít. Tak sorry. Teď už to teda víte.

Proč to říkám...protože tenhle víkend mě napadla jedna psychověc, a to to, že si prostě teď procházím tou střední nanovo, ale přesně tak, jak jsem si to tehdy přála. Napadlo mě to, když jsem včera začala číst první knížku z nově sestaveného maturitního seznamu - Harryho Pottera. Harry byl kniha mojí generace, ale já na ni přes prokousávání se Topolovou Sestrou a Tolstého Kareninou prostě neměla čas. Teď mám. Začínám v 9 nebo 10! Moje škola má jen jeden maturák! Tančit se mnou je povinný! ( haha) Mám presovač, znají mě všichni kluci na škole, nechodím na matiku, když chci, koukám se v hodině na film...Víte, prostě už jsem měla výčitky, když jste mi psali, jaká musím být skvělá učitelka. Nejsem zábavná samaritánka. Je to takhle.