moje poprvé

D. se chtěl nechat vyzkoušet kvůli známce na vysvědčení. Být to na mně...pfff, šoupnu mu nějakej test, co je mi platný, že se nechá zkoušet- ptž stejně bych mu neřekla "Ty, kámo, to bylo slabý, já ti tu trojku nechám"...ale tak když chtěl, že jo...co já s tím.

Přišel a říkal, že si i udělal barevné výpisky. Chtěla jsem je vidět. Profi práce. Jako studentka psychologie jsem obeznámena s efektem prvního a posledního, takže jsem ho zkoušela z toho. V průběhu jsem se ptala, jak si vedu- přece jen- zkoušela jsem prvně.

"U Ortena nemáš dílo"

"Já šel s Bartem ven...to je náš pes"

"Co je to za rasu?"

"Byl to Žid. Jo Bart. Bart je bígl."

...nakonec jsem mu prozradila, že jsem ty známky musela uzavřít už v osm a tu dvojku jsem mu tam dala...ale stejně dobrý... "Jsem ráda, žes to byl poprvý ty." FATÁLNĚ BLBĚ ZVOLENÁ FORMULACE. Hahaha hihihi rezonuje třídou. Zachraňuji situaci "Tak jsem to nemyslela! Jako, že jsem ráda, že to prvně bylo s někým, kdo o uměl!" Hahaha hihihi. NEJDŘÍV MYSLI, POTOM MLUV.

Pak jsem jim stydlivě řekla, (v rámci nějaké diskuze o sportu), že jsem v neděli byla na kundalini józe. Rudá. Zeptali se mě "A proč zrovna pořád jógu, proč nehrajete třeba tenis?" "Protože jsem líná" 

NEJDŘÍV MYSLI, POTOM MLUV.