středa 21. listopadu 2012

někdo září

7/9
Už jsem málem zapomněla, že nejkrásnější cesta je ta ze školy domů :D

12/9

Dívka z 3.A mi dneska řekla, že bílý chléb by mohl být symbolem pokory, protože v roce 1998, kdy byla báseň napsaná, byli lidé chudí, chleba si vážili a se solí ho podávali návštěvám. Tak určitě... 

17/9
Dneska jsem povídala o tom, jak si Ladislav Stroupežnický ustřelil nos a uzavírala jsem to větou: "Je tedy přirozené, že s takto znetvořenou tváří se mezi lidmi necítil moc dobře." a studentka suše "On asi necítil dobře už nikdy nic, ne?" 

18/9
Číst životopisy čtvrťáků, to je fakt žrádlo...jeden má o dva měsíce mladší sestru, druhej ovládá klingonštinu slovem i písmem...a poučení z dnešního dne: Nikdy se neptej "Vypadám jako tvoje sekretářka?!" 

21/9

Že prej neznaj Havrana, pustila jsem nahrávku z YouTube. Jak tam furt něco o ptákovi, tak se jeden výtečník smíchy sesunul pod lavici. Když mi došlo, čemu se směje, začala jsem se při každým slově "pták" usmívat. Když pak došlo na verš "černý pták na bílé hrudi" naše pohledy se střetly, já vyprskla, začala se smát, ale tak, že jsem 5minut nedokázala přestat, musela jsem se otočit, tekly mi slzy. Pak jsem se otočila zpět, celá třída se smála, já se začala smát nanovo...no peklo. Pak jsme udělali lit. rozbor, skončili...a když jsem odcházela ze školy, jeden kluk mi povídá: "Užijte si víkend, paní profesorko, a ať vás ti havrani moc netrápí!" můj pokerface vydržel přesně 3 týdny. Well done. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...